"Soudržnost se neomezovala jen na žáky, ale i profesoři byli jedněmi z nás. Snad proto některá osobní přátelství mezi tehdejšími žáky a profesory trvají dodnes."
Naše studentská léta, léta dospívání a formování osobnosti byla tehdy citelně poznamenaná válkou. A přesto-nebo snad právě proto-největší zážitek, který si z té doby do celého života odnáším, je smysl pro kolektiv, důsledné myšlení v „množném čísle", které naše školní i osobní zážitky provázelo. Soudržnost se neomezovala jen na žáky, ale i profesoři byli jedněmi z nás. Snad proto některá osobní přátelství mezi tehdejšími žáky a profesory trvají dodnes.
Nelze zapomenout na hodiny profesora Růžičky, který nám dovedl přiblížit francouzskou literaturu způsobem, jaký jsem od té doby nepoznal.