Gympl je nejkrásnější budova v Kladně, pojí mě toho s ní hrozně moc. Studovala tu babička, táta, maminka, teta, strejda i vedoucí diplomky. Druhá teta zde učí biologii a chemii. V dětství na mě působil tajemně a tísnivě-zašlá fasáda, obrovské těžké dveře, vysoké stropy, vycpaniny ve vitrínách a tíha závazku, že tam mám jednou studovat já. Při nástupu do prváku byla budova jako ze škatulky, ale tíseň ze mě úplně neopadla. Doléhá na mě znovu, když si uvědomím, že bych dneska neodmaturoval. Nejradši vzpomínám, jak jsem na gymplu dělal pedagogické praxe a později rok učil seminář z biologie. Moji učitelé mě přijali jako kolegu. Děkuji jim za to.