"Díky za hodiny češtiny s Jakubem Zahradníkem a další humanitní předměty, kde nás chápali, hodnotili nejenom známkami, ale i slovem."
Rodinná tradice. Následovala jsem cestu rodičů, kteří oba gymnázium navštěvovali. Přijetí na snad stále nejprestižnější školu v Kladně pro mě znamenalo úspěch. Nastal nejdůležitější moment-přidělení profesorů. Pro mě čtyři roky ukázek, jak „profesor" dokáže dítěti srazit sebevědomí. Fyzika, matematika, chemie... Dennodenní zkoušení, a hlavně nikoliv prověřování znalostí, ale spíše hledání nevědomostí. Učitele nezajímalo, jaké má student zájmy, nepodíval se mu „do duše", bral ho jen jako další „kus“, který buď zvládne nebo ne. Díky za hodiny češtiny s Jakubem Zahradníkem a další humanitní předměty, kde nás chápali, hodnotili nejenom známkami, ale i slovem. Bohužel, učitelů, které zajímá pouze výsledek testů, nikoliv pochopení a spokojenost studentů, je více. Vředy, stres a ztráta sebevědomí, stojí taková prestiž za to?!