...tak trochu jinak

Kdy: 7. 11. 2005 v 19:00
Kde: Kladenské divadélko
Kdo: Dramatický klub Gymnázia v Kladně (Dorka Gremlicová, Klára Kosová, Tomáš Kříkava, Dáša Mastíková, Jarda Poláček, Jarek Smělý, Láďa Šíma, Míša Vondráková, Milada Pochmanová /režie/)

Někdy bývá těžké uvěřit snu, ale ještě těžší bývá uvěřit realitě. Snít je krásné, ale stává se, že z jakéhokoli důvodu nechceme věřit snu ani tomu, že by se nějak bezprostředně dotýkal života. Nechceme věřit, že život je sen ani že sen je život...

Víte, když jsem byl v pondělí v Kladenském divadélku, uvěřil jsem, že Sen noci svatojánské je krásný sen. Sen, který se zdál nám všem. Který k nám promlouval ústy Oberona, skřítka Puka nebo Lysandra, aby řekl, že se máme mít rádi, že máme na chvíli zapomenout na nepokoje ve světě, na cenu ropy na burze v Rotterdamu či na špinavé nádobí, trpělivě čekající doma na to, kdo ho umyje...

Jak řekl sám Shakespeare: "Čas ubíhá různě, podle toho s kým." S dramatickým kroužkem našeho gymnázia uběhl překvapivě rychle. Autorova idea lásky vítězící nad rozumem nás oslovila, připomněla nám naše chyby, vroubky a dluhy, které máme vůči druhým i vůči sobě.

Nebyly to drobné chyby herců vystupujících často i v několika rolích ani jednoduchá, jemná hudba, ani diváci, kteří se těšili z každého okamžiku představení, jež svým nastudováním neumně a roztomile kolísalo mezi klasikou a modernou, co vytvářelo dokonalou atmosféru večera. Tu způsobilo všechno dohromady, spojeno v jeden celek. Byl to celek, který dal vzniknout pocitu, že lze uvěřit snu.

Všechno bylo na svém místě - správné obecenstvo, správní protagonisté říkající správné věty způsobem, který, nebyl-li podoben obyčejům velkých scén, hodil se pro zaplněné řady malé scény zcela ideálně.

Nic není bezchybné, to ví snad každý z nás. Vždyť i staří Peršané při tkaní koberců dělali ve vzoru záměrně chyby, protože bezchybný pro muslimy je jedině Alláh. Přesto obdivujeme perské koberce pro jejich krásu a jemnost práce. Protože funguje-li celek, dokáží se dít nevídané věci...

Třeba pak uvěříme i snu...

14. listopadu 2005

Roman Hájek, bývalá O8.A (2007) (centrum cz alt64 romanhajek)