Finále soutěže se uskutečnilo opravdu daleko. Místem konání bylo okolí Haluzické hájovny (okres Hodonín). Haluzická hájovna jako budova je dominantou krásného tábora, v němž jsme po dobu soutěže bydleli a kde se o nás výborně starali. Můžeme jen litovat, že je to od nás tak daleko…

Cesta byla opravdu dlouhá, museli jsme vyrazit už v pátek, abychom soutěž stihli. Sedm hodin ve vlaku… Přečtete skoro celou knihu, upletete pár náramků…. A je stále krásné počasí. Přijetí v Haluzické hájovně je stejně příjemné jako počasí.

Sobota ráno – nebe jako vymetené, tu barvu si stěží představíte. Ale ten studený vítr, který nám tu oblohu vybarvil, je trochu krutý.

Markéta a Denisa startují mezi prvními, tak ani nestačím udělat fotku na startu. Dorazila Anička s Dominikou, tak držíme palce… Ale obě dvojice jsou vlastně ve stejné kategorii, takže je to konkurence.

Organizace je výborná, jen s malinkým zpožděním na závěr jsou vyhlášeny výsledky a předány ceny. První místo – ne, druhé místo – ne, ale třetí už je naše. Denisa a Markéta se umístily na třetím místě v kategorii starších žákyň. Anička a Dominika jsou páté, což je ale skvělé, protože ve této kategorii patří k nejmladším.

Gratulace patří oběma dvojicím a snad v příštím roce zase na shledanou i s dalšími šikovnými dvojicemi holek a kluků.

Doplněno příspěvkem Markéty Klátilové (O5.A)

Už ve vlaku jsme si musely připomenout, že nejsme v Čechách - lesy a kopce zmizely, aby je nahradily moravské roviny. Když našich sedm hodin ve vlaku konečně skončilo, příjemně nás překvapilo počasí. Slunce nebralo ohledy na výhrůžky meteorologů, krásně hřálo a cesta do Haluzické hájenky pěkně ubíhala. Po kratších zmatcích jsme dostaly dokonce i chatku a mohly si v klidu užívat čerstvého vzduchu.

Ráno nás probudilo nepříjemné překvapení. Meteorologové se bohužel nepletli a vzduch byl čerstvější, než by se nám líbilo. S pomocí spousty horkého čaje jsme ale soutěžní stezku i zbytek chladného dne ve zdraví přečkaly.

Nedělní ráno nás přivítalo ještě větší zimou než to předchozí, což nás sice nepřekvapilo, ale rozhodně ani nepotěšilo. I přes nástrahy počasí jsme domů odjížděly ve velmi dobré náladě, jen nás mrzelo, že už je víkend za námi. Kromě svetrů a bund nás u srdce hřálo krásné třetí místo a jistota, že si Indiánskou stezku nenecháme ujít ani příští rok.

15. září 2008

PaedDr. Zuzana Vlčková (volny cz alt64 zuzvlc)

Fotografie

Anička a Dominika na startu	Budou za ten hřebíček nějaké body?	Haluzická hájovna	Markéta a Denisa byly na třetím místě
Neděle ráno – odjíždíme	Stan umíme sbalit i postavit