Úvod | Aktuálně | Výuka | Úspěchy | Přijímačky | Fotogalerie | Fórum | Projekty | Různé | English
SDEJ v „nových“ Lidicích

V pondělí 8. ledna jsme se zúčastnili se seminářem z dějepisu přednášky v obci Lidice. Nejednalo se však o obyčejnou přednášku nebo návštěvu muzea, na které jsme každý byli snad už tisíckrát. Tato se konala v jednom z domů, které byly v rámci projektu obnovení Lidic vystavěny po druhé světové válce. Už ze samotného domu čišela jistá, prapodivně hořkosladká, ale zároveň majestátní atmosféra. Domek byl zařízen dobovou výzdobou a nábytkem, občas doplněnou informacemi o domku, tak i Lidicích obecně.

To pravé ovšem začalo, když prezentace doopravdy započala. Interaktivním způsobem jsme poznávali život v malé obci Lidice před vypuknutím války, sledovali životy některých jejich obyvatel a postupně jsme se začali dostávat k hrůzným událostem roku 1942. O to těžší bylo prožívat společně s nimi onu tragickou noc. To nebyly jenom nějaká jména, čísla nebo data. To byly osudy skutečných lidí, lidí jako jsme my. A takto jsme prošli vyhlazením i zničením Lidic. Pozorovali jsme osudy lidí dál. Žen a dětí, které čekal neméně hrozivý osud než jejich otce, muže a bratry. Děti, které byly odvlečeny od svých matek a poté bez milosti poslány do plynu. Ženy, které skončily v koncentračním táboře. Domů, kde na ně místo rodné vsi čekalo jenom rozorané pole, se vrátila pouze hrstka z nich. A takto jsme si prošli životy těchto lidí. Lidí, které nejdříve stíhala zlovůle nacistická a poté i ta komunistická. Program nás, jak se tak říká, pohltil. V jednu chvíli jsme se dívali na mapu předválečných Lidic promítanou na podlahu, hned jsme si zase prohlíželi fotografie obyvatel nebo stavěli modely domů, které se po válce v nových Lidicích budovaly. V jednom z nich jsme i sami seděli. Naši prezentaci jsme zakončili procházkou po místě, kde kdysi Lidice stávaly. Vidět holou pláň na místě, kde kdysi byla celá vesnice i s kostelem nebo trafikou, bylo opravdu silně emotivní. I průchod obnovenými Lidicemi v člověku jaksi vzbuzuje smutek. Ale na místě, kde se to skutečně stalo je to ještě něco jiného. Prošli jsme okolo statku, kde byli zavražděni lidičtí muži, i kolem památníku dětí, které stihl tak krutý osud.

Přednáška dává opravdu hodně. Spoustu informací o Lidicích, ale to není to nejdůležitější. To hlavní je náhled za oponu. Náhled do života všech těch lidí, kterým to úplně změnilo směr jejich života, nebo ho i ukončilo. Pointou tohohle všeho je hlavně jedna věc. A to, že nesmíme zapomenout. To, co se v Lidicích stalo je hrozné a měli bychom si to pamatovat. Měli bychom si to připomínat a mít povědomí o tom, co se před více než 75 lety událo. Tak bude odkaz těchto zbytečně zmařených životů žít dál a inspirovat nás k tomu, být lepší.

Václav Eis, 3.B

Fotografie uvidíte na facebookových stránkách naší školy. Facebook

31. ledna 2018

PhDr. Pavla Bechnerová (gymnasiumkladno cz alt64 Pavla Bechnerova)

Alpiq
generální partner školy

Sambar sport
sponzor školy

© Gymnázium Kladno 2004-2020
Kontakty    Partneři    Webmasteři    Novinky    Vyhledávání (pre-alfa)